Potkal jsem Otce Langa začátkem osmdesátých let. Kdykoliv jsme byli s manželkou v Londýně, chodili jsme v neděli na mši do kaple ve Farm Street. Nebylo nás mnoho a patřili jsme tehdy k mladší generaci.
Opustil jsem Československo s rodinou jako malé dítě v roce 1948. Usadili jsme se ve Francii. Měl jsem veliké štěstí, že matčina vychovatelka, která pak byla také mojí chůvou, uprchla s námi. S ní jsem doma hovořil jen česky a ona to byla, která ve mně ukotvila tu něhu k Čechám a tak jsem si češtinu udržel. Po studiích ve Francii a Německu, jsem se vrátil do Paříže studovat historii a historii umění. Navíc jsem studoval češtinu na Ecole des Langues Orientales u vynikajícího filologa Yvesa Milleta. Po skončeni studií mne okolnosti zavedly do Anglie a já se usadil v Londýně, kde mně aukční dům Christie’s nabídl zaměstnání.
Otec Lang mně byl celá léta dobrým rádcem. Jeho památku ctím. Proto jsem přijal výzvu stát se členem správní rady charity Velehrad. Spolehl jsem tak na úsudek členů rady, že mohu přispět ku prospěchu dobrého díla, kterým Velehrad nesporně je. Michael Voggenauer